K Santovi

30. září 2011 v 17:06 | Ururu
Já už dlouho vyhýbám se slovům,
slovům mířeným k bohům.
Proč mám provolávat jejich jména,
když nad něčím jsem udivena?
Proč mám je žádat o odpuštění,
když omylem dojdu ke smilnění?
A vůbec! Když jsou tak všemocní,
tak proč mi neřeknou,
kolik je a + b + y2?
A nejsou oni nemocní?
Myslím duševně.
Jsou!
Alespoň podle mě.

Nechali umřít andulku,
mou,
a přežít matikářku,
zlou.
Ona mi dává samý pětky,
nadává, když v sešitě mám lebky.

Jakoby to nebylo normální!
A prej mám vady v chování!
Některý lidi fakt nechápu.
Radš rozložím před sebou mapu.

Zpívám si veselou koledu,
už se těším, jak tam pojedu.
Mám tam vysněnej job,
šéfík není žádnej snob,
dobrý pracovní podmínky,
přání, dárky a vzpomínky.
Na e-bay si kupuju letenky,
kašlu na bohy názory a písemky!
Jsem tak chytrá! Jak dobře to kómu!
Budu elfem na severním pólu!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yuuki-mono yuuki-mono | 2. října 2011 v 11:46 | Reagovat

a to to začalo tak pěkně poeticky.. héé, buď elfem no.. =D

2 Hikki Hikki | 4. října 2011 v 15:29 | Reagovat

To je kruté... :D Na Nobelovku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama