Prosinec 2011

10 slov od Míly

31. prosince 2011 v 21:44 | Ururu

Vražda, král, zebra, prso, kouzlo, láska, hra, zpráva, lžíce, smrt



Jednu dobu, když jsem ještě žil, jsem chtěl být filozofem a začal jsem přemýšlet o tom, co je to láska. Jestli je to nějaké úžasné kouzlo, nebo jen špinavá hra.


Po nějaké době jsem na to přišel a začalo mě zajímat, jestli je zebra bílá s černými pruhy nebo černá s bílými pruhy, ale došel jsem k závěru, že by mé odhalení byla pro společnost příliš šokující zpráva. A tak jsem přešel na úvahu o tom, jaké by to bylo, být ženou. Velice jsem se do té úvahy vžil, až jsem se musel ujistit, že žena opravdu nejsem.

Být filozofem není moc dobře placená práce. Vlastně není placená vůbec.


Upustil jsem lžíci, kterou jsem právě jedl polévku. Rozhodl jsem se jít za králem.

Zastihl jsem ho právě u oběda. Při pohledu na kuřecí prso na jeho talíři mi hlasitě zakručelo v břiše. Polévku jsem sníst nestihl. Zato jsem po cestě stihl krásnou úvahu o vraždě. Vyložil jsem ji králi, aby měl představu o mojí práci a čekal na jeho ortel. Král mě vyslechl a zavolal stráže, aby mi pomohli vyřešit úvahu o smrti.


10 slov od Moa

31. prosince 2011 v 21:15 | Ururu

Fakulta, časopisy, silvestr, knírek, sendvič, zombie, palec, emo, rum, čistidlo



Profesorský život je těžký. Začal jsem učit na fakultě chvíli před silvestrem a své začátky si živě pamatuju.

Prvně jsem neměl žádný respekt, protože jsem zrovna dostudoval. První den mi někdo ukradl sendvič, co jsem ho měl k obědu.


Podezříval jsem toho zombíka, co sedí v první lavici, toho, co mu pořád musím zabavovat neslušný časopisy a má přišitý palec - proto zombie. Teoreticky to mohlo být i to emo vedle něj, ale ten kluk má v sobě pokaždé tolik rumu, že ani nedokáže odejít z hodiny a musí ho dobrovolníci odnášet. Někdy tam prostě chudák zůstane.

Abych si respekt získal a zabránil odcizování mých obědů, nechal jsem si narůst knírek. Nepomohlo to a akorát jsem se cítil, jako jeden z mušketýrů.


Od nového roku jsem si přestal dělat iluze a smířil se s tím, že pro respekt musím bojovat přísným hodnocením písemek. Byl jsem zlý.


A taky jsem si musel pořídit účinné čistidlo, protože emař přešel na tequilu…


10 slov od Hanky

31. prosince 2011 v 20:49 | Ururu

Ježek, krabice, kniha, elektřina, talíř, zámek, klíč, kabelka, strom, rýma



Jednou jsem se rozhodla, že ze mě bude princezna. Pro začátek jsem si pořídila parádní kabelku od výrobce, jehož jméno ani nepřečtu. To byl základ. Ale nestačilo mi to.


Přečetla jsem si knihu, jak být OPRAVDOVOU princeznou a hned jsem si byla jistá dalším krokem. Pořídím si zámek! Hned jsem si jeden koupila a starosta mi slavnostně předal klíč.


Všechny věci, co jsem ze svého bytu stěhovala do zámku, byly ve veliké krabici. Stěhováci ji asi někde upustili, protože talíř z maminčiny sváteční sbírky byl na kusy a strom z papíru, původně sloužící k dekoraci, byl promáčknutý.

Když jsem se nastěhovala, byl podzim. Doplatila jsem na to, že na zámku nebyla elektřina a nemohla jsem si teda zapnout svoje přenosný topení. Dostala jsem rýmu. Princeznovsky jsem polehávala, když mi přišel dárek - ježek v kleci. A byl od nějakýho Mirka Dušína. Absolutně jsem nepochopila, o co mu jde, ale prej to mám rozluštit a je to strašně důležité. Asi nějaký omyl…



(Rychlé šípy: Záhada hlavolamu - Jaroslav Foglar)



10 slov od mého dědy

31. prosince 2011 v 19:35 | Ururu

Chodník, tráva, tulipán, hrnek, chleba, slunce, vločka, sýkorka, písnička, jablko


Když jsem koukal z okna, proletěla kolem sýkorka tak rychle, až jsem se lekl a shodil ze stolu hrnek. Mamka se pěkně naštvala a "za trest" mě poslala pro chleba. Jako bych pro něj už tak nechodil pořád já.


Rád bych řekl něco poetického a romantického jako: "Když jsem vykročil ze dveří a má noha spočinula chodníku, oslepilo mě právě zapadající slunce a v dáli jsem spatřil, jak se jemně zachvěl tulipán." Ale to se nestane, protože bylo zataženo a schylovalo se k bouřce.


Doufal jsem, že to z obchodu stihnu a nezmoknu. Možná i vymyslím, nebo líp - zažiju, nějaký takový krásný poetický děj.

V obchodě jsem spěchal a vzal jsem si i jablko, protože se o něm zpívalo v písničce, co tam hrála v rádiu a já na něj dostal chuť.


Přesto, že se to nesmí, šel jsem po trávě. Byla to zkratka. Po bouřce ani vidu ani slechu. Chvíli jsem na to opožděné nebe koukal a přímo na špičku nosu mi přistála sněhová vločka. V létě. Zázrak?


10 slov od babičky naší Byaku

29. prosince 2011 v 18:46 | Ururu
Kdybych napsala "babičky Byaku" znělo by to, že se babička jmenuje Byaku, ale není to pravda! Je to babička od Byaku, ale zase psát dvakrát po sobě "od" mi taky přišlo blbý. A stejně máme všichni Byaku rádi a je naša =D

Snažila jsem se to co nejvíc natáhnout, ale byla by z toho detektivka na pokračování, kdybych se neudržela. Snad někdy jindy =D Líbí se babičce, Byaku? =D



neděle, kočka, ulice, boty, vražda, kabát, řízek, salát, zima, svíčka


Vzpomínám si na to úplně přesně, protože to byl ten den, kdy se stala, vražda u sousedů, byla neděle. Všechny kytky, co jsem měla před domem hezky elegantně vyrovnané, pošlapali policejní boty, ale stejně by chuděry pozdechaly, protože byla hrozná zima a já jsem na ně úplně zapomněla, dokud se ti policajti nepřišli omluvit.


"Promiňte paninko, ale ty vaše kytky jsme krapet pošlapali, protože jsme si jich nevšimli." povídal ten ouředník a smekl čepici. Nevěděla jsem, o čem to mluví, tak jsem si vzala kabát a šla jsem se podívat. Přišlo mi to i celkem vhod, protože jsem za starou Marušku, tu zabitou sousedku, chtěla zapálit svíčku. Nemohla jsem ale najít žádnou smuteční, takže jsem jí tam zapálila kočku z včelího vosku, co mi tenkrát před rokem dala k narozeninám. Cestou domů jsem si ještě skákla do kostela pomodlit se za její dušičku, aby šla do nebíčka. Maruška by určitě nechtěla abych byla smutná, protože ze smutku se stahuje žaludek a člověk prostě nemůže nic sněst. Tak jsem k večeři dala řízek a salát, co zbyly po Vánocích a dala jsem si i za Marušku, chuděru jednu nenažranou. Určitě ju Fanda zabil, protože moc jedla…



10 slov od Elis

29. prosince 2011 v 13:18 | Ururu

Tak tahle mi moc nešla...


kalendář, bolí, kotlík, vichřice, slepě, měkký, trest, fuj, kocour, přeskočit


Člověk si asi zaslouží trest, když je naivní a slepě někomu věří, ale aby mu ten někdo vyďobal celej adventní kalendář? Taková dobrá čokoláda tam byla. Taková měkká… trochu rozteklá, jak ležela u kamen.

"Fuj!" křičím na něj, ale ten kocour se ani nehne a nechápavě na mě kouká. Přitom ten kalendář ještě dotrhává, abych měla, co uklízet. Zakroutím hlavou, protože s ním ani nehnu. Navíc venku zuří vichřice, takže ho ani nemůžu vyhodit ven, aby zpytoval svoje svědomí. Uf, nějak mě z toho bolí hlava!


Ale když už jsem ta čarodějnice, tak si v kotlíku uvařím nějakej sajrajt. Kde mám tu moudrou knihu? No jo, tady! Listuju, listuju, listuju… Ježiš, to je nějakej hnusnej recept, to bych měla přeskočit.

* Zív * "Kašlu na to, vezmu si paralen, nebo ibalgin. To je snazší než kouzla."

"Mňau?"


10 slov od Yuuki-mono

28. prosince 2011 v 22:20 | Ururu

tmavomodrý, roztřepený, olízl, strhl, list, znuděně, pokroucená, ohryzat, bolest, cynicky


Radoslav byl na své jméno hrdý a měl ho rád. Nedávno si ale uvědomil, že se orientačně cítí spíš, jako Radoslava, což mu napovídala bolest u srdce, když kolem procházela osoba dotyčná. Toho dne, kdy viděl, jak ze sebe strhl propocené tričko po hodině tělocviku se Radoslav rozhodl, že mu napíše dopis. Vybral si pro tuto příležitost v papírnictví krásný tmavomodrý list dopisního papíru.


Znuděně si prohlížel konečky svých roztřepených vlasů a přemýšlel, jak to napsat, aby to neznělo cynicky. Dlouho si nevěděl rady a dokonce ohryzal tužku, což udělal naposledy ve třetí třídě.


Jeho pokroucené myšlení se konečně k něčemu rozhoupalo. Napsal dopis, tak jak to cítil, olízl známku a zamířil si to rovnou ke schránce.


Teď zbývalo jen doufat v příznivou odpověď nebo zachování jeho tajemství.


10 slov od Hikkiho

28. prosince 2011 v 21:24 | Ururu

myš, hloupý, metal, sova, přítel, jahoda, holka, láska, třepotavý, bimbá


"… Tak ta myš jako že poslouchá metal, jo?" říkal mi další hloupý vtip. Ale já ho ignoruju. Zase. Protože kolem prošla ona. Zase. Ta holka, co ji miluju. Prosvištěla kolem jako sova.


Ale co je důležitější? Přítel nebo láska?


Ona má rty jako jahoda, on má vtipy jako válečný veterán bez zubů. Dá se to vůbec srovnávat?

Vždyť je to tak snadné rozhodnutí! Zvednu se od stolu a jdu za ní. Mám takový ten třepotavý pocit v žaludku, ale ten mě neodradí. Věřím si.

A tak jdu a slyším posledních pár slov jeho hloupého vtipu a myši metalistce: "… tak tam bimbá připíchnutá na futrech, mrtvá…"


A opět ignoruji a mířím k cíli. Pro mě je důležitější láska.


10 slov od Atla Kauschimi

28. prosince 2011 v 21:11 | Ururu

Je to náš brněnskej svoboďák, nevadí? =)



šachy, šalina (tramvaj), strom, atmosféra, zima, svařák, vůně, kytara, noc, konec


Už mi není zima, ale přece do sebe kopnu další svařák a koukám kolem. Typickej povánoční Svoboďák! Polovina stánků zmizela, ale vůně po trdelníku tu pořád je. Středem náměstí projíždí šalina a mě ta noc přestává bavit. Přece jen je ta vánoční atmosféra pryč. Bude to tím, že vánoční strom je tak hnusně nazdobenej. Vážně mě letos dožrali… teda, jakože naštvali.


Pomalu se vydám ulicemi na nádraží, abych se dostala domů. Na ulicích sedí jediní opravdoví umělci a hrají, na co umí, jen aby si vydělali na něco do huby. Někde hraje klarinet, jinde housle, kousek dál kytara.


Na nádraží si jdu koupit jízdenku k okýnku, protože automat ZASE někdo rozbil. Ta ježibaba mě absolutně neposlouchá, protože hraje na počítači šachy. A ani jí to moc nejde, protože se jí na obrazovce hned po pár tazích objeví okénko KONEC a ona se mi musí věnovat.

Patří jí to!